Den 1 – Petrovaradín

Po železničním mostě jsme autem ještě nikdy nejeli! A hned přes Dunaj… V roce 1999 při bombardování Jugoslávie byly zničeny všechny mosty přes Dunaj v Novim Sadu. Jeden z nich byl obnoven v provizorní podobě tak, že po něm přejíždějí jak vlaky, tak auta. Vlevo vidíte nový železniční most (ty bílé oblouky), který se dokončuje. Ale my jsme to ještě stihli po tomto originálním obojakém!

 

Petrovaradín – rakouská pevnost vystavěná na konci 17. století jako nejvýznamnější opěrný bod obrany před Turky. Do roku 1951 vojenský objekt, dnes turistická atrakce, která bude za pár let kompletně zrekonstruovaná a plná turistů. To už se tady asi nebude dát parkovat jen tak v uzoučké uličce kousek od cesty vedoucí nahoru do pevnosti… 😉

 

Výhled z Pterovaradínu na Novi Sad (v mé ruce vidíte průvodce po Srbsku, kterého jsme v Bělehradě zakoupili loni, a který je naším neocenitelným pomocníkem v první části této cesty).

 

V národním parku Fruška gora, snad jediném pásmu kopečků v jinak naprosto placaté Vojvodině, stojí tento televizní vysílač. Poškození, které je velmi zřetelné, je rovněž výsledkem bombardování NATO v roce 1999. Konstrukce však vydržela a dál slouží svému účelu.

 

V místní restauraci s výhledem skoro až do Bělehradu (kdyby nebyl opar;-) jsme dostali tuto neskutečnou porci čevapčiči a pomfirtů pro dva. Byly vynikající! Gastronomický zážitek nám jen trochu zkalilo to, že když nám ji donesli, uvědomili jsme si, že nemáme u sebe dostatek dinárů na její zaplacení. Naštěstí místní pán obsluhující (se kterým jsme jinak komunikovali úspěšně česko-srbsky) neměl problém přijmout eura.