Den 2 – po srbských pevnostech

Ještě než jsme opustili Bělehrad, zastavili jsme se obhlédnout Chrám svatého Sávy – což je největší pravoslavný chrám na Balkáně…

… teda – bude. Jednou. Snad. Projekt vznikl už na konci 19. stol., stavět se začalo ve 30. letech, dostavovat v roce 1989 a vysvěcen byl kolem roku 2000. Vnitřek se však bude dokončovat ještě dlouho.
Památník srbského (resp. jugoslávského) neznámého vojína ma vrchu Avala. Výletní místo s krásným výhledem!

Televizní věž na téže hoře byla od 60. let symbolem Bělehradu. V roce 1999 ji zničil nálet NATO a o víc než 10 let později byla znovupostavena. Se svými 204 metry je opravdu monumentální…

… a dá se jít (teda jet) i nahoru!

Další zastávka – Smederevo. K pevnosti je to přes železniční přejezd chráněný pánem z červeným praporkem. Později jsme zde ještě mohli obdivovat, jak srbští železničáři hrají biliár s vagóny 😉

Pevnost je velká a trochu jiná než ostatní.
I zde se dá vystoupat nahoru…
… a pokochat se pohledem na Dunaj.
Srbsko je třešňová velmoc!
A poslední pevnost – Niš.
Bydlíme prakticky přímo na hlavní péší zóně.
… plné kaváren, z nichž žádná však nenabízí nic k snědku. A tak nakonec okusíme i srbský fast food – plieskavicu v bulce.