Po obdivuhodných dálnicích přes makedonské hory…… i místních silničkách…… okolo srbského národního parku Kapaonik…… jsme se dopravili až do Noveho Pazaru. Tedy před něj, neboť vjezd do města zablokovali místní taxikáři protestující proti vysoké ceně benzinu.Naštěstí protest zrovna končil, a tak jsme se brzy do ulic města dostali i my. Život se zde odehrává v ulicích – a dopravní situace je tu proto takřka neustále… zajímavá.Ubytování jsme ale nakonec našli…… a obsadili 😉A pak ještě na chvíli do města, nasát orientální atmosféru…… okusit místní fastfood (pro změnu kuřecí kebab v pitě)…… a dát si jedno pivo. Ehm… 83 % obyvatel města jsou vyznáním muslimové a ukázalo se, že svou víru berou vážně. Alkohol tu ke koupi v běžných obchůdcích ani restauracích prostě není. Jak mě se smíchem poučil pan prodavač v poslední, kde jsem to zkoušel, je nyní navíc ramadán, a „to by mě muftí hnal, kdybych prodával pivo.“Vzdali jsme tedy marné úsilí a zakoupili namísto piva žlutou tekutinu neznámého složení s názvem Kleka. Po zevrubném prouzkoumání tato ukázala se býti pomerančovou limonádou vskutku lahodné chuti 🙂
