Vypravili jsme se v půlce července s našimi přáteli na potulku do Chřibů. Byla dvoudenní a kilometrů bylo tak příjemně pomálu. Jak se sem kruciš vkládá srdíčko? No, zkrátka, bylo to moc fajn. Jak si dále budete moci všimnout, na většině fotek jsme s Radimem vidět, za což děkujeme Janči a jejím krásným fotkám, kterých je tu většina…
Svoje putování jsme začali v Koryčanech a první kroky nás vedly… na zmrzlinu. V zásadě lze konstatovat, že v tomto duchu se odehrával i zbytek potulky, uvidíte sami.
Tady jsme jedli ostružiny…
…no, dobře, tady překonáváme na cestě překážky (vidíte můj krásný nový baťoh?)…
…a tady jsme na Cimburku. My s Martinem a Martinou jsme tvořili část výpravy, která dovnitř na hrad nešla a místo toho jsme si dali svačinu a pivo. To je teda úroveň! 😉
Pak jsme pokračovali na Klimentek…
Na Klimentku je krásně. Pro mě má toto místo zvláštní význam. Tak dobře jako tady už mi bylo jen na athénské akropoli, a Klimentek je teda rozhodně blíž, takže se sem určitě budu vracet častěji. Dýchá tam na mě nějaká vlídná energie.
Další zastávkou byla kazatelna, kde probíhaly jednak disputace o tom, jestli zde není Metodějův osmý hrob a jednak hromadné focení. S jasnou oblohou v zádech to byl docela oříšek…
…takže selfie to jistí 🙂
No a pak už jsme za chvilku byli na ubytování, kde jsme strávili příjemný zbytek odpoledne hraním her, popíjením meruňkovice…
…a došlo i na špekáčky….
…paráda! V noci jsme s Radimem spali venku a bylo to moc fajn. Les nejdřív bzučí a nad ránem pak taky ztichne docela. Jen listoví šumí pořád dál (zní to romanticky, ale ve skutečnosti nás navíc zbudili kolemjdoucí skauti a kolemjedoucí traktor 🙂
Druhý den se šlo přes Buchlov do Velehradu. Jelikož na Buchlově byly jakési slavnosti, dovnitř se stejně nešlo (kdo ví, jestli bychom tam šli, kdyby tam ty slavnosti nebyly, ale takto o tom nemusíme přemýšlet, že?), takže z Buchlova máme, jak typické, opět jen fotku s pivem. Ale tak, aspoň jsme konzistentní.
Za námi je vidět už cílový Velehrad. Takže, pokud to zrekapituluji, po cestě do cíle už jsme jedli jen ostružiny, špendlíky, ve Velehradu si dali kofolu a koupili si lázeňské oplatky (a to tu vůbec raději nepíšu o zastávce mezi Buchlovem a Velehradem v další hospodě!). Z Velehradu už jsme příjemně zmožení pochodem a sluníčkem přejeli do Starého Města a pak přes Břeclav do Hrušovan domů. No, a doma jsme to zalomili vlastně do hospody ještě jednou a dali si tam pivo a večeři 🙂 Jen víc takových potulek! A díky, díky moc všem za ten krásný čas. Mám tohle moc ráda a moc mi to po většinu roku chybí.
