Do Polonin jsem se moc těšila. Plánovali jsme tam jet už dlouho. Asi abychom si to těšení ještě víc užili, strávili jsme tři hodině v koloně v Žilině. Odměnou nám bylo ovšem toto pohoštění v nočním baru na Dehtároch a prohlídka nočních Polonin.
Takto pak vypadaly ve dne. Myslím, že jsme si lepší dobu vybrat nemohli. Začínající podzim, nízké slunce, dramatické horizonty. Mé srdce plesalo.
Vyzkoušeli jsme focení v režimu HDR. Výsledkem byly takovéto nádherné fotografie.
Tak co říkáte na Poloniny?
Nám se líbily. I nějaké zákopy se našly.
Podzimní zátiší na místech, kde nic není.
Úžasně dekadentní výhled.
Šlapalo se nám tam krásně, i když to často bylo hodně do kopce nebo hodně z kopce.
A dokonce jsme brodili potok! Jelikož jsem neměla vojenské boty, rozhodla jsem se jít skrz bosa. Bylo to úžasné a nesmírně osvěžující!
Radim si mohl troufnout na odvážnější kousky.
Ach, prostě nádhera…
Večerní program byl jasný – nakrmit pět hladových túristů. Povedlo se na jedničku. Aby ne v takovém sestavě a s takovým vybavením!
V sobotu ráno jsme zajeli na hřbitov ve Velkropu – je čerstvě dokončen a je nádherný.
Takto pak vypadalo naše ubytování ve Stropkově – jak nám slibovalo AirBnb – stylish loft in Stropkov! A taky že byl!
A poslední obrázek z nedělní návštěvy muzea ve Svidníku. Z venku vypadalo téměř opuštěně, vevnitř to ale bylo prima. Celé muzeum jen pro nás! A pak už jsme vyrazili domů. Cestou jsme si postáli asi v sedmi kolonách, ale dojeli jsme, tak na co si stěžovat 🙂
